Novinka Aktualizováno 7. 2. 2024

Značka, která se zrodila nad talířem raků, sfoukla 93 svíček

7 minut čtení Autor: Volvista
Značka, která se zrodila nad talířem raků, sfoukla 93 svíček

93 let. Tak dlouho již existuje myšlenka tak trochu jiného přístupu k výrobě automobilů a stejné výročí slaví i automobilka, jež na základě této myšlenky vznikla. Značka Volvo se těší skvělé kondici a její dalekosáhlé plány zahrnují bližší i hodně vzdálenou budoucnost. Dnes se však pojďme na chvíli zastavit a ohlédnout se zpět. Uvědomění si vlastních kořenů totiž může být spolehlivým odrazovým můstkem k dalšímu růstu a rozvoji.

14. dubna 1927 opustilo brány nové továrny první volvo. Jmenovalo se ÖV4 – písmena znamenala otevřený vůz, číslice čtyřválcový motor. Více se však vžila jeho přezdívka: Jakob.

Potkali se… ve Stockholmu

Všechno začalo v továrně na kuličková ložiska Svenska Kullager Fabriken. Její prodejce Assar Gabrielsson si už ve dvacátých letech začal všímat rostoucího nadšení Američanů, Němců a také Švédů pro motorismus a spolehlivě vycítil jedinečnou obchodní příležitost. A tak když se jednoho dne sešel se svým bývalým firemním kolegou, konstruktérem Gustafem Larssonem, ve stockholmské restauraci Sturehof nad oblíbenou švédskou pochoutkou – čerstvými raky –, slovo dalo slovo a Assar svému spolustolovníkovi svěřil své velkolepé plány na vybudování nového automobilového průmyslu ve Švédsku.

„Otcové zakladatelé“ Gustaf Larson a Assar Gabrielsson.

Ale jen u slov nezůstalo: 16. prosince 1925 oba „otcové zakladatelé“ podepsali smlouvu o vzájemné spolupráci. Svůj plán vystavěli na dostupné švédské oceli, levné pracovní síle a kvalifikovaných inženýrech. Klíčem ke švédské kvalitě se měl stát jiný princip, než jaký používala většina ostatních firem. Součásti vozů se rozhodli navrhovat sami a jejich výrobu zadávat dodavatelům.

Sestavili konstrukční tým a Gabrielsson financoval postavení deseti vydařených prototypů. Díky nim se jim podařilo nadchnout pro společnou myšlenku společnost SKF, která zafinancovala výrobu tisíce automobilů pod značkou AB Volvo. Ty měly být odolnější a dostupnější alternativou k předraženým nebo naopak nepříliš kvalitním dováženým vozům.

Slovo pro název značky VOLVO pochází z latiny a znamená „valím se, kutálím se, otáčím se“. Mělo být upomínkou na původní továrnu na kuličková ložiska. Současně vyjadřuje pohyb vpřed – vpřed ke světlé budoucnosti.

Pohled do minulosti: Volva 240, 832, 544, 654, ÖV4

Síla švédského dědictví

Volvo však nevzniklo jen jako obchodní jednotka. Zázemí gigantu SKF umožnilo dvojici vizionářů realizovat jejich sen: jeden toužil po dokonalém moderním automobilu, druhý po společnosti naslouchající zákazníkům a propojené s jejich životy, jak to dosud nikdo nedokázal. Spojením těchto dvou cílů vzniklo něco naprosto jedinečného. Automobilka s duší vyrábějící vozy ne pouze jako stroje, ale jako členy rodiny. S citem pro zodpovědnost, vášní pro techniku a osobitým stylem severu.

Zástupce 70. let: Volvo 144

Díky robustní konstrukci, na kterou bylo spolehnutí i v náročných švédských podmínkách, si značka získala srdce mnoha zákazníků, o které pečovala víc než kdo jiný. Konstruktéři Volva svými inovacemi na poli techniky a bezpečnosti výrazně přispěli k záchraně milionů životů. To nejsou přehnaná čísla. Již 40 let používáme v automobilech tříbodový bezpečnostní pás, patent pocházející právě z dílen severského Volva. A zdaleka to není jediný vynález, který chrání posádky automobilů Volvo. K výrazným inovacím došlo i v oblasti dětských sedaček, deformačních zón a v poslední době i asistenčních a bezpečnostních systémů.

Loni oslavil šedesátiny tříbodový bezpečnostní pás. Vynález, který zachránil nejvíc životů a jehož patent Volvo věnovalo světu k volnému užívání.

Víc než jen prostředek přepravy

Zodpovědný přístup však neznamená jen ochranu posádky v případě nehody. Značka Volvo chce svým dílem přispět k utváření udržitelného a bezpečného světa okolo nás. A rozhodně to není téma jen poslední dekády, je to myšlenka, která provází značku po celou dobu její existence. Příkladem může být i lambda sonda, další vynález švédské automobilky. Toto zařízení na optimalizaci spalování motorů už v sedmdesátých letech spolu s trojcestným katalyzátorem výrazně snižovalo množství škodlivých látek produkovaných automobily Volvo.

Interiér švédských modelů, jak jej známe dnes…

Myšlenky Assara Gabrielssona a Gustava Larsona jsou stejně živé i po 93 letech. „Jejich“ automobilka neslevuje z vysokých nároků ani cílů, které si sama vytyčila. Zodpovědný přístup, uhlíkově neutrální výroba, nekompromisní důraz na bezpečnost i nové technologie obsahující ve velké míře hybridní a elektrické formy pohonu, to vše s cílem spokojeného zákazníka. A také nesobecký přístup dokázat se s konkurencí podělit o výsledky výzkumu pro zajištění co největší bezpečnosti pro všechny. Taková je tradice od roku 1927 a taková je značka Volvo i dnes.

Hlavní inovace a prvenství zn. Volvo

1959 – tříbodový bezpečnostní pás

1972 – dětská bezpečnostní sedačka obrácená proti směru jízdy

1976 – lambda sonda

1991 – systém ochrany proti bočnímu nárazu (SIPS)

1998 – systém ochrany proti hyperflexi krční páteře

1998 – nafukovací clona („boční“ airbag)

2002 – systém ochrany proti a při převrácení vozu (RSC a ROPS)

2003 – informační systém monitorující mrtvý úhel (BLIS)

2008 – City Safety

2010 – systém detekce chodců s funkcí automatického brzdění plnou brzdnou silou

2014 – systém preventivní ochrany v případě nechtěného opuštění vozovky

2016 – systém propojené bezpečnosti

Výročí švédské automobilky přiblížil Tomáš Racek a fotografiemi jej doplňuje archiv oslavence.

Zdroj: evolvolution.cz