30metrový volný pád? Tohle je nejextrémnější nárazový test v dějinách Volva

Nebývalá akce

Soustředění technici provádějí poslední výpočty a přihlížející se zatajeným dechem sledují, jak nejnovější volvo stoupá na mohutném jeřábu do oblak. Naviják se točí, dokud výška nedosáhne 30 metrů, což odpovídá asi desetipatrovému domu.

Na povel se lano odpoutává a nablýskaný švédský automobil se nevratně řítí k zemi. Přichází drastický náraz.

Příď je naprosto zdemolovaná, protože při pádu z výšky se auto nemá kam odrazit, a tak alespoň zčásti odvést sílu mohutného nárazu. Vše musela pojmout bohatě dimenzovaná příď. Přes mimořádnou energii zůstává kabina stále tuhá, čelní okno ve svém rámu. Snad i dveře půjdou otevřít. Hotová automobilová tortura. Ale vůz zřejmě obstál.

Nedaleko stojí parta záchranářů v plné polní. Mají ochranné obleky, helmy, veškeré zázemí s moderní technikou. Jenže zůstávají v naprostém klidu a o rozbité volvo nejeví zájem.

Aby jim Volvo pomohlo natrénovat zásah v co nejvíce pomuchlaném voze, vrak vozu spustí z výšky ještě jednou. Takový test tu dosud nebyl.

Bezpečnost na druhou

Tentokrát není cílem zjistit, jak je volvo bezpečné. O tom všechny modely severské značky přesvědčují snad v každém nárazovém testu dlouhá desetiletí. Ne náhodou vozy švédské značky jasně uspěly ve zřejmě vůbec nejtěžším typu čelní nárazové zkoušky s malým přesahem, kterou v roce 2012 zavedla americká asociace IIHS. Během ní vozy nenarážejí „ideálně“ alespoň polovinou přídě, ale v rychlosti 64 km/h bourají pouze 25 % přední části.

Jak se stříhá volvo

Čím dál přísnější požadavky na bezpečnost a pevnost karoserií však s sebou přinášejí komplikaci pro záchranáře. Zvláště u těžkých nehod je náročné se k posádce dostat a zajistit jí první pomoc. Právě proto Volvo uspořádalo tento ojedinělý test. A protože i tak razantní střet moderní auta zvládnou relativně dobře, nárazy experti opakovali několikrát za sebou. Automobily se totiž měly co nejvíce zkroutit a poničit tak, aby dokonale simulovaly nejtěžší dopravní nehody.

Výsledkem takových testů nezávislých zkušeben jsou velmi bezpečné vozy. Ochranné „klece“ kolem cestujících jsou stále tužší, výkonné počítače optimalizují konstrukci jednotlivých nosných prvků. Jak připomínají experti Volva, nové vozy švédské značky jsou navíc vyrobeny z nejtvrdší oceli, jaká se u moderních vozů používá.

„Využili jsme toho k nácviku nových postupů, jak v takové situaci postupovat a spolupracovat. Snažíme se použít i přesné vědecké metody. Vše pečlivě dokumentujeme: kolik času nám jednotlivé postupy zaberou, kolik je třeba osob a energie na vyproštění posádky,“ vysvětluje specialista na vyproštění osob po nehodě Jens Molin, který se s týmem záchranářů unikátní zkoušky zúčastnil.

Zlatá hodina rozhodne o životě

Lidé uvnitř při takových nehodách bývají v kritickém stavu. Z toho důvodu je prioritou dostat posádku s pomocí hydraulických vyprošťovacích nástrojů z vozu a co nejrychleji ji dopravit do nemocnice. Specialisté na vyprošťování hovoří o tzv. zlaté hodině: „To je čas, za který potřebujeme pacienta vyprostit a dostat do nemocnice. Největší šance je do hodiny od momentu, kdy k nehodě došlo,“ doplňuje Molin.

Záchranáři vyprošťování pravidelně trénují. Zjišťují, jak co nejrychleji odstřihnout střechu, kde přeštípnout pevný střešní sloupek, jak karoserii roztáhnout a stabilizovat. Ovšem zkouška obvykle probíhá na vyřazených vozech, které jsou dvacet třicet let staré. Jejich struktura nebyla tak tuhá, ani když byly nové, natož když jsou na konci své životnosti a koroze jejich konstrukci oslabila. O to je zkouška na nových volvech přínosnější.

Veškerá zjištění získaná ze simulací těchto autohavárií budou včetně informací o následných vyprošťovacích pracích uvedena v rozsáhlé zprávě o provedeném výzkumu. Ta bude zdarma k dispozici všem záchranným složkám z celého světa, aby mohly na základě výsledných zjištění dále rozvíjet své schopnosti v oblasti záchrany lidských životů.

„Se švédskými záchrannými složkami úzce spolupracujeme již mnoho let,“ doplňuje Håkan Gustafson, vedoucí vyšetřovatel automobilky Volvo pro výzkum dopravních nehod. „Máme stejný cíl: zajistit všem lidem na silnici vyšší bezpečnost. Ne všem autohaváriím je možné se vyhnout. Je tedy nesmírně důležité, aby existovaly metody, které v rámci těch nejzávažnějších nehod pomohou zachránit lidské životy.“

50 let výzkumu dopravních nehod

Volvo si letos připomíná výročí 50 let od zahájení výzkumu reálných dopravních nehod ve Švédsku. Automobilka má k dispozici tým specialistů, kteří vyjíždějí ke všem nehodám vozů značky Volvo, ke kterým dojde v okolí Göteborgu. Specialisté fungují ve dne i v noci a pečlivě dokumentují následky kolize na automobilu i zdraví posádky. Své poznatky pak předávají do vývoje, kde se promítají v konstrukci nových modelů.

Příkladem takového zdokonalení karoserie na základě praktických poznatků je systém integrované boční ochrany SIPS. Ten Volvo zavedlo do svých vozů poprvé v roce 1991 a stále jej zdokonaluje. Legendární „švédské tanky“ řad 700 a 900 a vůz střední třídy 850 byly prvními modely, které měly zesílené boky, prahy i boční výztuhy tak, aby co nejúčinněji roznesly účinky nárazu do zbytku vozu a omezily deformaci v této nejzranitelnější části kabiny.

Databáze reálných nehod Volva v současnosti obsahuje informace o 40 000 nabouraných vozech značky Volvo a následcích na zdraví u 70 000 cestujících. Automobilka navíc již vloni v rámci své iniciativy EVA (Equal Vehicles for All, tedy volně přeloženo Srovnatelně bezpečná vozidla všem) zpřístupnila celý archiv včetně dalších dokumentů z oblasti vývoje bezpečnosti zdarma všem automobilkám.

Spolu s touto ojedinělou sérií nárazových testů simulujících nejvážnější nehody tak Volvo opět výrazně přispělo k větší bezpečnosti na silnicích. Vize, že v jeho vozech nezemře při dopravní nehodě žádný člověk, je tak realitě opět o něco blíže.

Text: Michael Kudela